Autor: Petros Martakidis

Módně se tomu říká vizuální smog, přičemž Petros tomu říká vizuální bordel. Něco, co už ani nevnímáme, ale podvědomě nás to nějak štve. Všechno, co nám ruší pohled kolem sebe, co nám vypaluje oči i mozky.
Prošli jsme si město a pak si řekli, zda to je v Meziříčí problém a zda se s tím vůbec dá cokoliv udělat. Věnovali jsme se také problému přeznačkovaných ulic. Například kruháč na Hornoměstské obsahuje SPOILER ALERT! 31 dopravních značek na 17 sloupcích. Petros skepticky tvrdí, že je to problém české byrokracie a už nikdy se takhle situace nevylepší. KONEC SPOILERU.

---

Bonusové video je zde

---

Epizoda je tady:

Hodně krátce jsme se zastavili u minulého zastupitelstva, protože došlo na naše slova. Začala rekonstrukce zimáku a knihovny, takže Petros následně připomněl, kdo je největším příjemcem peněz z městské kasy (mimo samotnou radnici) a utvrdili jsme se ve svých dlouhodobých pozicích. Největší část epizody ale byla věnovaná opravě náměstí a okolí. Naši politici už začali projektovat a my ještě pořád nevíme, jak vlastně bude centrum vypadat a co se na něm po té opravě bude dít. Pokusili jsme tedy zformulovat pár základních otázek, na které by veřejnost už teď měla znát odpovědi. Na konkrétních případech z (nezveřejněné) studie jsme pak doložili, proč jsou ty otázky legitimní a odpovědi téměř povinné.

Lunapark nahradili koncertní arénou. Takhle Petros zjednodušil změny v radničním pojetí velkomeziříčské pouti. Adéla samozřejmě nesouhlasí a celkem snadno vysvětlila, jak je to doopravdy.

Na čem se ale kavárníci shodli, je fakt, že s námi (myšleno obyvateli města) radnice nemluví. Nevysvětluje lidem své záměry s poutí a nakonec ani své trable s ruským trollem.

Podle Kavárny Meziřečí je v komunikaci radnice s občany velká mezera a je třeba ji dohnat. Proč? To se dozvíte v 38. epizodě.