Kavárna Meziřečí

S návštěvami politiků ve Velkém Meziříčí se v posledních dnech roztrhl pytel. Včera zde zahájila šňůru mítinků před krajskými volbami koalice ODS+TOP09+Starostové, minulý týden po Náměstí naháněli osamělé penzisty bělokošiláči z ANO, s pivem zdarma už tady byl i STAN a v pondělí sem lidovci přivezli tři ministry naráz.
Právě na lidoveckou akci se šel podívat Jan Oulehla, který nám začerstva přinesl report přímo do studia.
Krajské volby jsou opravdu střetem demokracie s ruskými vlivovými skupinami. To je stále jasnější a už to nelze nijak okecávat. V kavárně jsme to ale zkusili, to okecávání. A protože je to fakt obtížné, povídali jsme si také o místních tématech. Například o tom, jak smutně a divně končí pohádka o bohatém strýčkovi z Izraele, na kterou svého času skočili někteří místní politici.

Více než polovinu letošních kandidátů na krajské zastupitele Vysočiny vysílají do voleb proruské, antisystémové nebo jinak bizarní politické strany a uskupení. Jsou to vesměs podivíni a exoti, což by nevadilo v případě, že by chtěli jen řídit kraj. Vysočina měla v uplynulých dvaceti letech ve svém vedení nejrůznější obskurní existence a přežila to. Letos ale tenhle gang otevřeně prosazuje změnu režimu – ze svobody a demokracie na pravý opak. A každé jejich vítězství v krajích a obcích je krokem do ruské stepi.
A jejich protivníci oplátkou nabízí kampaně, které nám říkají, že je Vysočina v dobrých rukou, že umí běhat do kopce a řídit kajaky. Bude to stačit?

Krajským zastupitelem by chtěl být každý. Jen z našeho města už známe řadu jmen (a některá mohou překvapit), ale:
1. Stojí krajská politika vůbec za povšimnutí?
2. Má krajský zastupitel šanci cokoliv prosadit?
3. A stojíme vůbec o kraje?
Dnešní epizodu kavárny jsme věnovali voličské únavě z krajů, únavě krajských politiků z otravných voleb a unaveným volebním kampaním. Všimli jste si, že jsme politikům ani nestáli za zveřejnění kandidátek?

Martin Kaman je zpět! Nejdřív hodně krátce o tom, jak hateři urychlili práce na postupné opravě synagogy. Pak ještě ke sportovní hale, o které se už desítky let mluví a teď se zdá, že by se mohlo od mluvení přejít k něčemu konkrétnějšímu. Rychle jsme probrali i stromy, na které kritické hlasy poukazují. A závěr epizody byl bouřlivější: Martin se snažil vysvětlit, že Piráti jsou standardní politická strana a Petros velmi nesouhlasil. Užijte si poslech.

Kdo chce v našem městě něco znamenat, musí se stát spolutvůrcem Kavárny Meziřečí. Jinak prostě nemá šanci. To jsme ale řešili až v závěru epizody.
Začali jsme tím, co výsledky eurovoleb znamenají pro naše město, a jestli vůbec něco znamenají. Pak jsme přešli k letošnímu festivalu filozofie a umělé inteligenci a pak už se jen děkovalo a loučilo. Loučilo se s Adélou a slibovalo se překvapení.
Adélo, děkujeme!

Na začátku jsme omluvili Adélu, která se od minulého týdne dostala pod mírný tlak nové pracovní situace 🙂
Ale pak už to šlo rychle: Další díl nekonečného seriálu o nové synagoze z pera oranžových scénáristů, tentokrát opepřený novým kladivem na koalici a následným udáním. „Poženu to vejš!“
Petros si myslí, že po volebním výprasku socialistům otrnulo a oprášili staré osvědčené metody a máme se ještě na co těšit.
Pak pár slov o hokeji a o tom, že Jihlava sice chce miliardy na nový zimák, ale promítnout finálový zápas na náměstí nezvládne.
A většina epizody o tom, jak vidí politiku ve městě lidé, kteří jsou o půl generace mladší než dnešní zastupitelé a začíná jim docházet, že to velmi brzy bude na nich. A taky o tom, zda se dá místní ODS ještě resuscitovat.

Už dvacet čtyři let je tady s námi, i když už dvakrát změnil jméno. Jihlavský kraj, Vysočina, Kraj Vysočina. Je to hodně nechtěné dítě – nikdo s ním na začátku vůbec nepočítal a do zákona o krajích se dostal až na poslední chvíli docela kuriózní cestou.
Proč nechtěl být sociální demokrat hejtmanem salámu? V čem jsou kraje užitečné? A jsou vůbec nějak užitečné? A co znamenají pro Marušky a Pepíky? To vše v epizodě věnované českým krajům a Vysočině zvlášť. A protože jsou na podzim krajské volby, určitě se k tomuhle politickému mišmaši ještě někdy vrátíme.

Radní Tomáš Bílek s námi už delší čas debatuje o tom, jak historické centrum vylepšit – a to nejen opravou náměstí, ale i tím, že tady bude umírněnější a kultivovanější reklama. Tak jsme tentokrát ty naše debaty nahráli a udělali z nich epizodu. Nejen o reklamě, ale třeba i o dopravních značkách a vůbec o všem, co ulice a prostranství zbytečně hyzdí.

V našem zastupitelstvu se na pár desítek minut vrátil čas. Socialisté se opět vytasili s celým svým klasickým repertoárem. To znamená přisvojování si cizích zásluh, manipulace s fakty a mimořádná vstřícnost k pocitům dezolátů. Dostali totiž příležitost – zastupitelstvo mělo schválit odměnu starostovi a jeho zástupci.
Bylo to pro ně tak neodolatelné, že se nám v jednu chvíli zjevil i pravý, nefalšovaný a prudce originální politický kašpárek.
Ono to má ale hlubší přesah – v našem městě totiž sociální demokracie supluje ANO i SPD a (nevíme, zda vědomě) cílí na proruské a protidemokratické voliče.

Zastupitel, ekolog a celoživotní dobrovolník, který má dnes plné ruce práce. Prakticky denně mluví s lidmi, podle kterých je ve městě málo stromů, květin a trávy a těžce nesou každou údržbu. A naopak musí vysvětlovat opačnému táboru, že město není jen asfalt a dlažba, i když by si to přáli. Host dnešní epizody Jan Oulehla.
Velké Meziříčí je zelené město s parky a téměř ideálním poměrem staveb, dlažby a zelených ploch. Věřili byste tomu?